maximální (východní, jižní nebo západní okno)

rašelina s drceným perlitem (2:1)

20-30°C

12-15°C (optimum 10-18°C)

70 - 90%

maximální, shora nebo do podmisky

žádné!

není nutné

Drosera villosa, D. roraimai, D. hamiltonii, D. cuneeifolia, D. spatulata, D. indica, D. graminifolia, D. brevifolia, D. pusilla, D. regia, D. bequaertii, D. humbertii, D. elomgata, D. aliciae, D. burmanii, D. capillaris, D. capensis, D. cuneifolia, D. dielsiana, D. binata, D. filiformis, D. spatulata a další.

Stačí normální plastové květináče s průměrem okolo 15 cm. Větší množství substrátu udržuje dobrou stabilitu PH. Já mám D. capensis zasazenou v čtvercovém, umělohmotném květináči o průměru 25cm a daří se jí tam skvěle. Na povrchu je zasazen živý mech, který udržuje dobré mikroklima.

Určitě maximální možné osvětlení v létě i v zimě. Je dobré v zimě přisvicovat umělým světlem, potom se tolik nemusí rostlina vysilovat s tvorbou dalších listů - fotosyntéza.

Vhodným substrátem je hrubá vláknitá rašelina s křemičitým pískem v poměru 2 : 1.

Pro tyto Drosery jsou v létě optimální teploty 20 - 25 °C, v zimě je optimum 10 - 18 °C. V horkém létě vyšší teploty krátkodobě neškodí.

V rozmezí 60% až 80% , rostliny můžete mlžit. Dobré větrání je podmínkou pro dobré pěstování.

Nejlepší je zalévat dešťovou vodou, případně destilovanou. V některých případech, můžete zalévat i převařenou a dobře odstátou vodou z vodovodní sítě - přesto to osobně moc nedoporučuji. U druhu D. regia je nutné v zimě zálivku omezit. Substrát nesmí nikdy vyschnout!

Rostliny v zimě mohou napadat patogenní plísně a to v hůře větraných podmínkách. Pro růst semenáčků mohou být problémem smutnice, jejíchž larvy požírají už tak malý kořenový systém. Někdy také Drosery napadají mšice. Rada: Při napadení patogenními plísněmi použijte fungicid Fundazol. Při napadení smutnicemi použijte insekticid Karate 2,5 WG nebo Mospilan 20 SP. Proti mšicím použijte Pirimoru 25 WG.

Pasti mají všechny Drosery velmi podobné. Ty představují různě tvarované listy hustě nebo řídce pokryté žláznatými výčnělky, tkz. tentakula. Paličkovitá tentakula vylučující lepivý sliz v podobě drobných kapiček, který se zvláště třpytí za slunečního počasí, láká hmyz který si myslí že je to rosa. Když hmyz dosedne na tuto tekutinu, tak se přilepí a pro menšího jedince jako je třeba jepice, již není úniku, protože se nedokáže odlepit od listu. Po pár minutách se list rosnatky začne pomalu hýbat a kolem své kořisti se začne omotávat. Zde jsou již přítomny i trávicí enzymy. Dormace: Na zimu nezatahují.

Vyrůstají na oválném šlahounu, i několik 10 cm vysokém. Drosera kvete z jara a má bíle nebo růžové květy. Doporučuji Vám tyto květy odstranit již při vyražení šlahounu, neboť se tím rostlina vysiluje. Pokud samozřejmě nechcete rostlinu množit.

Semena je možné získat tím, že je necháte dozrát. Květy jsou samoopylivé a mají mnoho semen velkých ani ne 1mm. Po sklizni je můžete ihned vysévat na vlhký substrát (rašelina s křemičitým štěrkem v poměru 2 : 1).

Každoročně, při větších nádobách jednou za 2 - 3 roky. Přesazujte je těsně po skončení Zimy, po skončení klidového období.

Droseru je možné množit dvojími způsoby: vegetativně - dělením trsů, nebo generativně - semeny. Semeny viz Semena. Vegetativně: některé druhy se množí z adventních pupenů vznikajících na starých listech které doléhají na půdu (D. capillaris, D. roraimae aj.). U silnějších druhů můžeme využít řízkování na asi 2 - 3 cm dlouhé části, které se následovně lehce zatlačí do mokré rašeliny.

Není pro rostlinu životně důležité, stačí ji pouze jedna moucha na měsíc a to jen do jedné pasti na rostlinu. Rostliny NEHNOJIT žádnými hnojivy pro rostliny!