Pěstování masožravek všeobecně

Jsou efektní a zajímavé, především svým převráceným vztahem k živočichům. Nejsou potravou živočichů, ale naopak vstřebávají živiny z polapeného hmyzu. Některé mají schopnost chytat hmyz prudkým pohybem pasti např. Mucholapka (Dionaea). Rosnatky (Drosera) a Tučnice (Pinguicula) lákají hmyz třpytivými kapičkami „rosy“ na listech, na které se kořist přilepí. Špirlice (Sarracenia), Láčkovky (Nepenthes), Láčkovice (Cephalotus), Darlingtonie (Darligntonia) a Heliamfory (Heliampfora) lákají hmyz do svých hlubokých pastí, ze kterých není úniku. Trávení je podobné jako u živočichů, žádné masožravé rostliny tedy nezapáchají ani nepoškozují lidskou pokožku. Pro rostliny je hmyz něco jako zákusek a není pro ně životně důležitý. Rostlina tráví pouze vnitřek hmyzu, chitinová schránka a křidélka zůstanou nepoškozena.

Rostliny lze pěstovat celoročně při pokojových teplotách (nikoliv v blízkosti ústředního topení). Masožravé rostliny mají slabý kořenový systém, který nesmí nikdy vyschnout. V létě musí stát květináče ve vodě, při nedostatku osvětlení v zimě zálivku omezíme. Zálivkou je zásadně dešťová nebo destilovaná voda, případně převařená a dobře odstátá voda z vodovodní sítě – rostliny nesnášejí chlór a tvrdou vodu.

Masožravky jsou maximálně světlomilné, pěstujeme je co nejblíže u okna, nejlépe na parapetu u skla. Ve vysoké vzdušné vlhkosti je nutno pěstovat i Láčkovku, která navíc vyžaduje maximální možné osvětlení.

Nejlepším substrátem pro rostliny je hrubá, přírodní kyselá rašelina, bez přidaných živin. Láčkovky pěstujeme v epifytním substrátu, např. čistá rašelina + perlit + rašeliník + molitan v poměru 1: 0.5: 1: 0.5. Při zastavení růstu rostlinu přesadíme, jinak je přesazujeme jednou za 2 roky. Po přepravě vyžadují vyšší vzdušnou vlhkost a stinné místo. Jakmile začnou růst nebo začnou vytvářet kapičky „rosy“, přemístíme je na trvalé stanoviště. POZOR! Rostliny zbytečně nedráždit – ničí se!

Lapací orgány MUCHOLAPKY mají omezený počet sklapnutí (3–6 krát), potom se past unaví, zčerná a odumře. Zároveň musí růst listy nové, což je pro rostlinu ztráta. Na podzim některé listy zčernají. Toto je přirozené. Mění habitus letní za zimní, na jaře obráceně.

Zpět na předcházející stranu