Mucholapka - pěstování

Při psaní této stránky, jsem se opíral především o publikaci "Masožravé rostliny - Podrobný návod na pěstování" od Kamila Páska. Pro podrobnější informace, doporučuji tuto knihu zakoupit. Více informací o knihách naleznete na stránce věnované literatuře o masožravých rostlinách.

Stručný přehled

maximální (východní, jižní nebo západní okno)
čistá vláknitá rašelina
18°C - 35°C
0°C - 10°C
60% - 80%
maximální, shora nebo do podmisky
žádné!
není nutné

 


 

Druhy

Tento druh je zastoupen pouze jediným zástupcem Dionaea muscipula (mucholapka podivná).

Nádoby

Používáme plastové nebo glazurované nádoby přiměřené velikosti. Muchalpku lze zasadit i volně do prostoru vitríny nebo do skleněné koule.
 
TIP - já osobně mám mucholapku zasazenou ve skleněné kouli. Ta udržuje dobré mikroklima a esteticky působí krásně. Skleněnou kouli seženete buď v akvaristice, nebo v obchodu se sklem.
 

 


Osvětlení

U mucholapky je nejlepší přímé oslunění, které rostlinky milují. Na intenzitě slunečního osvitu závisí i vybarvení pastí. Od zelené barvy až po rudě červenou.
 
Časně z jara, kdy rostlinku dáváme na její letní stanoviště, je opravdu nutné ji přistínit, aby se hned na slunci nespálila.
  !! Pozor, je nutné dávat pozor na přehřátí rostlin hlavně v polozavřených nádobách !!

Substrát

Můžeme použít čistou rašelinu, ale lepší je rašelina smíchaná s křemičitým pískem nebo štěrkem v poměru 2:1. Rostlinka potřebuje kyselý substrát.

Teplota

Během letnění rostlinka vyžaduje teploty v rozmezí 18°C - 35°C. V zimním období, kdy je vegetační klid, je nejvhodnější rozmezí teplot 0°C - 10°C. Rostlinu lze také dobře pěstovat přes zimu u za mírně vyšších teplot než je doporučená teplota.

Vlhkost

Mucholapka vyžaduje pravidelné větrání a poněkud vyšší vzdušnou vlhkost v rozmezí 60% - 80%. Rostliny můžete v podvečer rosit.

Zalévání

Rostlina během vegetační sezony (v letním období) by měla stát neustále ve vodě, aby subtrát byl stále vlhký - nesmí nikdy vyschnout! V zimním období omezujeme zálivku na minimum - jen vlhký substrát. K zalévání doporučuji používat vodu měkkou - dešťovou nebo destilovanou. Tvrdou a vápenitou vodu z vodovodní sítě nelze doporučit. V některých případech, můžete zalévat i převařenou a dobře odstátou vodou z vodovodní sítě - to moc nedoporučuji (obsahuje minerální látky, které postupně znehodnocují substrát).

!! Pozor, nezalévat tvrdou a vápenitou vodou z vodovodní sítě, rostlina tak může brzy zajít !!

Škůdci

Mucholapku napadají běžní škůdci, jako jsou mšice a puklice a to nejvíce na jaře. Poznáte je podle zdeformovaných nových listů. Proti těmto škůdcům použijeme vhodný insekticid. K houbovým chorobám není mucholapka náchylná.

Pasti

Pasti, tak jako u všech rostlin mají omezenou životnost. Když pomalu začínají od konečků usychat, neznamená to nic jiného, než, že je past stará. Toto samé se děje, pokud je past podrážděna a sklapnuta 3 - 6x ať už na prázdno nebo při lapení kořisti. Je to normální jev, takže se ničeho nemusíte bát.
 
TIP - Až past uschne celá, je vhodné ji u cibulky rostliny odstranit. Staré pasti nepůsobí moc hezkým dojmem, ale hlavně předejdete možným plísním, které se na ní mohou vyskytnout.

V létě kdy je dostatek světla i kořisti, tvoří mucholapka dlouhé úzké listy, které slouží hlavně jako kostra k nesení vlastní pasti. Na konci těchto listů, vytváří mucholapka krásné, až 4 cm dlouhé pasti, které když jsou dobře osluněny, tak se zbarví do červena.

V zimě, kdy je nedostatek světla a jsou horší růstové podmínky, mění mucholapka svůj habitus na zimní. Tvoří kratší, ale zato široké listy, se skoro nefunkčními, někdy i zcela zakrnělými pastmi.


Květy

Vyrůstají na oválném šlahounu, několik 10 cm vysokém (většinou je to cca. 30cm). Mucholapka kvete převážně z jara, ale není neobvyklé, že v našich podmínkách vykvete uprostřed zimy. Její bíle květy jsou pěticípé a na jednom šlahounu se jich utvoří cca. 10.

TIP - Doporučuji si nechat vykvést jeden nebo dva květy u jedné rostliny, u více květních stvolů se rostlina zbytečně vysiluje - další květenství zastřihněte v jeho zárodku. Květy se také dělí na samčí a samičí, také pokud budete chtít semínka, musíte mít obě pohlaví.

Semena

Semena je možné získat pouze tím, že opylujete květy dvou odlišných rostlin (samčí a samičí květy). Semínka zrají 1 až 2 měsíce a sklízíme je v době jejich plného dozrání. Semena poté dáme do ledničky a to po dobu několika týdnů (stratifikace). Poté již vyséváme na běžný substrát (rašelina).
 
TIP - Pokud budete semena dávat stratifikovat, je vhodné je dát na navlhčenou vatu a uzavřít do mikrotenového sáčku, aby zůstala zachována vlhkost uvnitř. Semena je potřeba pravidelně kontrolovat kvůli případnému výskytu plísně. Doba stratifikace je zhruba 3 - 8 týdnů.

Přesazování

Rostliny přesazujeme jednou za 1 až 3 roky, nejlépe koncem zimy.

Rozmnožování

Generativní množení za pomoci semen provádíme časně z jara na pěstební substrát. Pokud bychom chtěli vysadit čerstvá semena, tak to musíme učinit ihned po dozrání na podzim, ale je třeba pro klíčení zajistit osvětlení umělý světlem. Semena klíčí při 100% vzdušné vlhkosti a při teplotě 18°C - 30°C. Malé semenáčky můžeme očekávat během několika následujících týdnů po výsevu. Asi měsíc po vyklíčení je vhodné začít semenáčkům pozvolna větrat. Rostliny vyrostou do dospělosti za 2-4 let.

Vegetativní množení je nejvhodnější způsob pro rozmnožení mucholapky. Rostliny množíme oddělováním odnoží s již dorostlými rostlinkami anebo dělením trsů či oddenku při přesazování. Je také možné množení listovými řízky - list i s částí cibulky odtrhneme a zasadíme do pěstebního substrátu. Během pár týdnů se u odtržené cibulky začnou tvořit kořeny.
 

TIP - Nejlepší a nejspolehlivější způsob je množení dělením trsů. To provádíme nejčastěji při přesazování rostliny a to tak, že cibulku společně s kořínky omyjeme ve vodě a z cibulky odtrhneme část rostliny tak, aby měla alespoň tři listy i s kořínky. Poté oba kusy rostliny zasadíme zpět do substrátu. Často se stává, že nová část rostliny ztratí všechny své listy. Ještě nemusíte zoufat a stačí se o rostlinu starat dále, jako by jí nic nebylo. Asi za týden by se měli objevit nové lístečky.


Hnojení

Rostliny NEHNOJIT žádnými hnojivy pro venkovní a pokojové rostliny! Všechny masožravé rostliny žijí v půdách, které jsou velmi chudé na živiny. Tyto živiny získávají z polapené kořisti. Kořenový systém masožravek je poměrně málo vyvinutý, slouží hlavně k uchycení rostliny a jako zásobárna vody - živiny se takto pro rostlinu nezískávají.

Krmení

Není bezpodmínečně nutné pro život rostliny. Je to jen jakýsi "pamlsek", kterým rostlince přilepšíte. Pokud jsou rostlinky přes léto ve volném prostoru, nachytají si dostatek potravy sami. Pokud jsou celoročně v bytě, můžete jim "předhodit" např. mouchu 1x za měsíc. Kořist by měla být živá, protože tím jak se chce z pasti dostat ven, tak svým pohybem uvnitř pasti pobídne rostlinku k tomu, aby začala vylučovat trávicí šťávy a kořist tak mohla být následně strávena (její chitinová schránka však zůstane v pasti vždy).